Proč se slaví vánoce?

Vánoce patří k jedním z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších svátků v křesťanském kalendáři. Každoročně si 2č. prosince připomínáme u nás narození Ježíše Krista, který je podle křesťanské víry Božím synem a spasitelem lidstva. Vánoce jsou také časem rodinného soužití, radosti, míru a lásky. Jak ale vznikly tyto svátky a jaké jsou jejich tradice?

Proč se slaví vánoce?

Vánoce mají svůj původ v křesťanství a jsou tradičně slaveny jako den narození Ježíše Krista v Betlémě.

Podle křesťanské víry je Ježíš synem Božím a jeho narození představuje významný moment pro lidskou spásu.

Příběh o narození Ježíše je popisován v Novém Zákoně, kde se hovoří o tom, že se narodil z Panny Marie v chudých podmínkách, avšak jeho příchod na svět byl oslavován anděly a byl oznamován pastýřům i moudrým mužům ze vzdálených zemí.

Přesné datum jeho narození není známo, ale církev ho stanovila na 25. prosince, aby nahradila pohanské slavení zimního slunovratu, které bylo symbolem znovuzrození slunce a života.

První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma.

Slovo Vánoce pochází z německého Weihnachten, což znamená svaté noci nebo světit noc.

vanoce

Vánoce jsou spojeny s mnoha zvyky a tradicemi, které se liší podle zemí, kultur a náboženství.

Mezi nejznámější vánoce patří:

1) Advent

Je to doba očekávání a přípravy na Vánoce, která trvá čtyři neděle před Štědrým dnem.

Během adventu se zapalují svíčky na adventním věnci, otevírají se okénka na adventním kalendáři, zpívají se adventní písně a konají se charitativní akce.

Adventní kalendář

2) Štědrý den

Je den před Vánocemi, kdy se tradičně strojí vánoční stromek, peče se vánoční cukroví, připravuje se štědrovečerní večeře a nadělují se dárky.

Večeře ještě spadá do období adventu, proto jídla předkládaná jsou postního charakteru.

V Česku se nejčastěji podává rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Po večeři se podle české tradice rozdávají dárky, které nosí Ježíšek.

V jiných zemích se dárky rozdávají až na Boží hod nebo na Tři krále a nosí je Santa Claus, Mikuláš, Otec Frost nebo jiné postavy. Štědrý den vrcholí půlnoční mší, kdy se čte evangelium o narození Ježíše a zpívají se koledy.

Štědrý den

3) Boží hod vánoční

Je první den Vánoc, kdy se slaví narození Ježíše. Je to den radosti, klidu a modlitby. Lidé chodí do kostela, navštěvují se příbuzní a přátelé, přejí si veselé Vánoce a obdarovávají se drobnostmi.

V některých zemích se také konzumuje tradiční vánoční jídlo, jako je krocan, husa, bramborová kaše, zelí, knedlíky, pudink nebo ovoce.

Boží hod vánoční

4) Druhý svátek vánoční

Druhý den Vánoc, kdy se připomíná svátek svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. V minulosti se tento den využíval k návštěvě chudých, nemocných a potřebných a k darování almužny.

Dnes se tento den využívá k odpočinku, procházkám, sportu nebo kulturním aktivitám.

Santa claus

5) Tři králové

Je svátek, který se slaví 6. ledna a připomíná návštěvu tří mudrců z Východu, kteří přinesli Ježíši dary: zlato, kadidlo a myrhu.

Tento den se také nazývá Zjevení Páně nebo Epifanie. V některých zemích se tento den rozdávají dárky dětem a konají se průvody s maskovanými postavami.

V Česku se tento den zvyklo značit nad dveře domů iniciály tří králů: K+M+B (Kašpar, Melichar, Baltazár) a letopočet, což mělo chránit dům před zlem.

Tři králové

Kromě oslav a veselí jsou Vánoce také časem pro zastavení, přemýšlení a projevení sounáležitosti s bližními. Je to období, kdy mnozí lidé přemýšlejí o hlubším smyslu života a vyjadřují vděčnost za to, co mají. Charitativní aktivity a pomoc potřebným jsou také důležitou součástí vánočního ducha.

Zdroje článku: